Za projektem LAKLAND.cz stojím já (Ladze) a moje žena Ivča, která mi se spoustou věcí pomáhá.
Já a HUDBA
První půlku dosavadního života jsem prožil v Olomouci a druhou v Pardubicích. Hudbě se věnuji už od dětství. Přes housle, které jsem v sedmi letech rozbil, abych na ně nemusel hrát a přes zpěv jsem se dostal díky svému bratrancovi ke kytaře. Dajána, riffy od Nirvany a písně Karla Kryla byly to první, co jsem se na kytaru naučil.
V šestnácti jsem v Olomouci založil svou první kapelu a nastoupil na klasickou kytaru k Pepovi Pešovi, který mi už tehdy říkal, že stejně nejlepší nástroj je basa. Postupně přicházely jasné signály, že bych měl opravdu začít hrát na baskytaru – jednak jsem na koncertech chytil trsátko od REXe (Pantera) a Jasona Newsteda (Metallica), dále při nečekaném padáku basisty z tehdejší kapely jsem pohotově zaskočil, a také jsem se začal přátelit s Jirkou Veselým, který mě svou hrou trsátkem naprosto ohromil. Ostatně i proto dodnes hraji z větší části trsátkem.
Krátce po stěhování do Pardubic jsem začal hrát na baskytaru v punkové kapele Komplex. Po založení SABRAGE jsem začal chodit na hodiny baskytary k Radkovi Pokornému, který učí na zdejší konzervatoři a později k Petru Dlabolovi z hradecké ZUŠ Střezina. Oba jsou to výborní muzikanti a skvělí učitelé, kterým vděčím za rozšíření svých basových obzorů. Samozřejmě mám rád i online hudební školy – zejména Scott’s Bass Lessons je super!
Když nebudu počítat garážové projekty, tak jsem postupně působil v kapelách The Point X, Komplex a SABRAGE, kde jsem dodnes. Díky Vaškovi Vávrovi jsem měl možnost zaskakovat např. u LENNY či v Blues Session, což byla pro mne obrovská hudební zkušenost. Když je potřeba, tak rád vypomůžu i v jiných spřátelených kapelách.
Během 20 let hraní na baskytaru mi prošlo rukama několik stovek nástrojů. Sám jsem vlastnil více jak padesát baskytar a dvacet kytar. Jsem schopný si udělat sám setup či vyměnit snímače. Zajímá mne také konstrukce baskytar, i jak jednotlivé druhy dřeva mohou ovlivnit výsledný charakter zvuku. Rád Vám poradím s výběrem vhodného nástroje.
Já a LAKLAND
Poprvé jsem se se značkou Lakland setkal někdy v roce 2011. Založili jsme v Pardubicích kapelu SABRAGE a samozřejmě s těmi nejvyššími ambicemi. Začal jsem tedy koukat po nějakém opravdu TOP nástroji, jelikož svůj japonský Fender Precision v barvě Shell pink jsem bral spíš jako baskytaru, na kterou jsem odehrál punkovou etapu mého života – mimochodem dodnes jej mám.
Pro radu, jaký nástroj pořídit jsem šel za svým zkušenějším kamarádem Vaškem Vávrou. Tehdy mi říkal: „Je jedno, co to bude, ale když to bude US Lakland, tak to vždycky bude dobrá basa“. Začal jsem tedy hledat US Lakland. Zjistil jsem, že nabídka v ČR není Bůh ví jak velká, tak jsem se nakonec pro nástroj vypravil do Varšavy k polskému baskytaristovi Bartozzimu Wojciechowski. Přivezl jsem si nádhernou US 44-94 Deluxe. Nekompromisní a dokonalá basa. Musím říct, že takový krk jsem do té doby v ruce neměl. Hraní jsem si fakt užíval.
Po cca dvou letech jsem zatoužil po jiném zvuku (ach ten prokletý GAS) a vyměnil jsem svého prvního Laka za krásný černý Fender Jazz bass 1978. Postupně jsem vyzkoušel mnoho baskytar od MusicMan, přes G&L E-series (mimochodem – to jsou super basy), japonský Squier, US Fender jazz bas,… až po pětistrunný Sandberg. Vlastně všechno byly skvělé nástroje, ale pořád jsem nějak nebyl „doma“. Pak jsem chytnul opět do ruky svého „punkového“ růžového precisiona a věděl jsem, že to je zvuk, který mě baví.
Psal se rok 2016 a my vydali druhou desku. Najednou bylo hodně koncertů, přišlo pozvání do televize, což byl jasný signál – potřebuji novou basu!!! Kamarád tehdy prodával US Lakland 44-64 v sunburst finishi. První setkání bylo trochu rozpačité – přeci jenom krk s nultým pražcem 44,5 mm jsem měl v rukou poprvé. No co, vzal jsem jej! V televizi mu to moc slušelo :-). Mezi tím mi na inzerát odpověděl jeden holandský basista a už jel ke mně další US 44-64 tentokrát v barvě Candy apple red. Basa dorazila a já jsem si tehdy uvědomil, že ten Vašek měl neskutečnou pravdu. Najednou jsem měl před sebou dva US Laklandy 44-64 a jeden byl lepší než druhý. Bylo to těžké rozhodování, ale nechal jsem si Candy Apple red. Pak jsem si pro změnu koupil dvě US 44-60, opět oba skvělé nástroje.
Nakonec se u mě doma těch US Laklandů vystřídalo asi patnáct, byly vyrobeny v různých obdobích (od 1998 až do 2016) a všechny byly super. Také jsem si jen tak pro radost koupil i Skyline J-Sonic ve zlaté barvě. Vlastně jsem od něj nic nečekal, ale jak dorazil, tak jsem byl velmi mile překvapený. Baskytary z řady Skyline jsou opravdu skvěle zpracované a úžasně hrající nástroje – super poměr cena / výkon.
V té době jsem bral na všechny koncerty i do studia výše zmíněnou US 44-64 CAR. Byla to pro mne jednoznačně baskytara č. 1. Samozřejmě jsem ji nakonec prodal, ale vlastně ani nebylo proč truchlit, jelikož jsem věděl, že kdykoliv si koupím US Lakland, bude to skvělá basa.
Pak přišel rok 2019 a já se vypravil do Chicaga s cílem navštívit dílnu Lakland, abych viděl, jak mé oblíbené nástroje vznikají. Bohužel mi to tehdy nebylo umožněno Lakland navštívit. Byl jsem sice zklamaný, ale na Lakland jsem určitě nezanevřel. Alespoň jsem navštívil několik obchodů s hudebními nástroji, kde měli spoustu Laklandů skladem – Chicago Music Exchange, Bass Club Chicago, Rock N Roll Vintage Chicago atd…
V roce 2020 přišel COVID. Nějak jsem přemýšlel, kam bych mohl investovat ušetřené peníze, které jsem nestihl utratit za baskytary. Nepřemýšlel jsem dlouho a rozhodl jsem se, že je utratím za baskytary. I když v tomto případě můj nápad směřoval trochu do jiných vod. Chtěl jsem spojit své velké zapálení pro hudbu a zároveň nabídnout českým a slovenským basistům možnost, jak si osobně vyzkoušet nástroje, které mne provázely po velkou část mého hudebního života.
Oslovil jsem prezidenta firmy Lakland Johna Pirruccella s nabídkou spolupráce. Vyměnili jsme si několik příjemných emailů a já se stal oficiálním dealerem značky Lakland pro český a slovenský trh.